Prohlášení
Prohlášení odborných společností k ohlášenému omezení finanční částky potřebné k obnově zastaralých a atomovému zákonu nevyhovujících lékařských rentgenových přístrojů i dalších přístrojů pracujících s ionizujícím zářením, používaných v radioterapii a nukleární medicíně
S velkým znepokojením jsme přijali zprávu o tom, že Poslanecká sněmovna při projednávání státního rozpočtu ČR na rok 2001 zredukovala téměř na jednu desetinu finanční částku potřebnou k obnově zastaralých a atomovému zákonu nevyhovujících lékařských rentgenových přístrojů i dalších přístrojů pracujících s ionizujícím zářením, používaných v radioterapii a nukleární medicíně.
Jistě nejsme kompetentní k tomu, abychom posuzovali priority českého zdravotnictví, je však naší povinností upozornit na důsledky tohoto kroku. Pomineme-li negativní signál vyslaný do zahraničí, především k Evropskému společenství, je třeba si uvědomit negativní dopady jak pro naše pacienty tak na nás, pracovníky v rizikovém prostředí ionizujícího záření.
Byla to Poslanecká sněmovna, která schválila v roce 1997 atomový zákon a tím nás legislativně přiblížila předpisům o ochraně před ionizujícím zářením ve vyspělých zemích. Smyslem tohoto zákona mělo být dosažení co nejefektivnějšího využívání ionizačního záření v medicíně tak, aby byla získávána co nejpřesnější diagnostická informace při minimalizaci dávek záření. Bez lékařských výkonů prováděných za podpory ionizačního záření se moderní medicína stále neobejde. Je potřebí si uvědomit, že podíl ozáření populace z medicínských zdrojů, zejména z přístrojů produkujících rtg záření, převyšuje současnou úroveň ozáření, připadající na vrub kosmickému záření i zdrojům z průmyslového využití atomové energie.
Paradoxně je to opět Poslanecká sněmovna, která ani v roce 2000 nehodlá poskytnout prostředky k tomu, aby tento zákon mohl být naplněn. Přitom pracovníkům v naši profesi byla s předstihem zrušena zkrácená pracovní doba - zde jsme se vyspělé Evropě dokázali vyrovnat okamžitě. Na zlepšení pracovních podmínek a práci s bezpečnějšími přístroji si teď zřejmě budeme muset my, ale především naši pacienti, ještě několik roků počkat.
Oceňujeme realistický přístup současného ministerstva zdravotnictví, které se snažilo problém dopadu atomového zákona na naše zdravotnictví v celé jeho komplexnosti popsat, vyčíslit potřebné finanční prostředky k jeho řešení a nárokovalo je v rámci programového financování ze státního rozpočtu.
Odsuzujeme přístup těch poslanců, kteří při projednávání této kapitoly rozpočtu ve výborech i plénu Poslanecké sněmovny dali přednost partikulárním zájmům před zlepšením radiační ochrany naší populace i pracovníků v záření. Negativní dopad tohoto rozhodnutí postihne i pacienty se zhoubnými nádory, léčené radioterapií, neboť nevyhovující či zastaralé ozařovače nebudou moci být obnoveny pro nedostatek finančních prostředků. Přitom v ČR je nyní diagnostikováno kolem 50.000 nových případů těchto nádorů ročně.
Je třeba konstatovat, že v této situaci je nereálná potřebná obměna zdravotnické techniky do roku 2002, kdy končí typová osvědčení většiny zdrojů ionizačního záření a bude třeba s předstihem legislativně tuto situaci ošetřit tak, aby nedošlo k ohrožení léčebné péče. Po okleštění zbývající finanční prostředky by dle našeho názoru měly být věnovány přednostně na obnovu v síti potřebných a z lékařského hlediska nepostradatelných zdrojů ionizujícího záření.
Je však v prvé řadě nezbytné zahrnout do kalkulace úhrad výkonů se zdroji ionizujícího záření všechny režijní položky, které tam dosud nejsou zahrnuty a které jsou zčásti indukovány dopadem atomového zákona (testy dlouhodobé stability, provozní stálosti, případně platy lékařských fyziků, pokud dojde k jejich systemizaci). Bez tohoto zreálnění úhrad nebude náš obor i nadále samofinancovatelný a jeho deficit se bude dále prohlubovat.
Apelujeme na zdravotní pojišťovny, aby zejména v soukromém sektoru nevytvářely smluvní podmínky znevýhodňující náš obor.
Apelujeme na odpovědné řídící pracovníky i odborové orgány aby neupírali rizikový charakter našemu oboru, který je sice z tohoto důvodu neatraktivní, pro moderní medicínu však nepostradatelný.
Naší snahou vždy bylo a vždy bude našimi metodami docílit co největší diagnostický i terapeutický přínos při minimalizaci rizika ionizujícího záření a paralelně, v rámci ekonomických možností státu, rozvíjet alternativní zobrazovací metody, jako ultrazvuk a magnetickou rezonanci, nezatěžující pacienty ionizujícím zářením.
V Praze dne 6.12.2000
| Za výbor Radiologické společnosti ČLS JEP | doc. MUDr. Jan Šprindrich, Csc. předseda | |
| Za výbor Společnosti radiační onkologie, biologie a fyziky ČLS JEP | MUDr. Hana Stankušová, Csc. vědecká sekretářka | |
| Za výbor České společnosti nukleární medicíny ČLS JEP | doc. MUDr. Miroslav Mysliveček, CSc. předseda | |
| Za výbor Společnosti radiologických laborantů a asistentů ČLS JEP | Bc. Josef Hyka předseda | |
| Za výbor Sdružení nestátních ambulantních radiodiagnostiků ČR | MUDr. Helena Syrovcová předsedkyně |
